Slovenský průmysl čelí náročné zkoušce. Výzvy, kterým dnes čelí, se naplno projevují i v hospodářských výsledcích podniků – výjimkou nejsou ani Železiarne Podbrezová. Přestože za uplynulý rok zaznamenaly významnou ztrátu, neustupují ve svém úsilí o modernizaci a inovaci výrobních technologií. Právě tyto investice jim mají zajistit schopnost konkurovat v dynamickém evropském i světovém prostředí.
O aktuálních výzvách, strategiích a výhledech jsme hovořili s Mariánem Kurčíkem, místopředsedou představenstva a ekonomickým ředitelem společnosti Železiarne Podbrezová.
Rok 2024 nebyl ekonomicky příznivý. Co bylo hlavní příčinou?
– Loňský rok byl skutečně velmi špatný, dokonce bych řekl, že nejhorší v novodobé historii Železiarní Podbrezová. Ovlivnil ho nedostatek zakázek, nízká poptávka po našich výrobcích, nízké prodejní ceny a především vysoké ceny elektřiny a plynu. Momentálně máme dlouhodobě nakoupeno asi 70 % energie, ale její cena je vysoká. Zbytek jsme dokupovali na spotovém trhu, kde jsou ceny velmi proměnlivé a negativně ovlivňují hospodaření firem. U nás, jako extrémně energeticky náročné společnosti, to platí dvojnásob.
Finanční ztráta přesáhla 30 milionů eur. Dá se tato suma alespoň částečně pokrýt?
– Naštěstí máme vytvořené finanční rezervy z minulosti, hlavně z úspěšného roku 2022, díky čemuž jsme dokázali ztrátu alespoň částečně snížit. Pozitivní je, že jsme mohli pokračovat v plánovaných investicích a nakoupit všechny potřebné materiálové i energetické vstupy. Také jsme včas vypláceli mzdy zaměstnancům, což byla naše priorita.
Jak vypadá ekonomická situace v letošním roce?
– Bohužel podobně jako vloni. Ceny elektřiny a plynu se mírně snížily, ale jen v malém rozsahu, takže boj s vysokými náklady pokračuje. Ani poptávka po našich výrobcích nebo jejich ceny se zásadně nezměnily. Mírné zlepšení očekáváme ve druhém čtvrtletí letošního roku – objem zakázek nám vzrostl o několik procent. Poptávka je po válcovaných i přesných trubkách. U ocelových bloků však situace zůstává nepříznivá. Obchodníci avizují od května mírné zvýšení cen našich výrobků. Možná tedy bude květen a část června o něco lepší. Uvidíme, jaký bude celkový vývoj v druhém pololetí.
Jak reagují banky na současnou situaci?
– S financujícími bankami máme dlouhodobě velmi dobrou spolupráci. Samozřejmě i ony reagují na vzniklou situaci a musím říct, že ne úplně pozitivně, protože neplníme finanční závazky. Zvýšily nám proto úrokové sazby. Pomohlo by nám naopak, kdyby nám je snížily. Pokusíme se o tom s nimi jednat. Navzdory ztrátám si ale drží úvěrové pozice a nadále nás financují. Pokud nenastanou výrazné negativní kroky, myslím, že financování bude i letos zajištěno. Možná ale budeme v dalších letech potřebovat pomoc.
Čerpání rezerv není dlouhodobě udržitelné…
– Přesně tak. Dlouhodobé vykazování ztrát je neudržitelné. Přežijeme rok, dva, možná tři. Nečekáme ale se založenýma rukama – situaci neustále řešíme. Snažíme se apelovat na vládu Slovenské republiky i orgány EU, aby přijaly potřebná opatření. Naše vláda by mohla pomoci energeticky náročným odvětvím. Podívejme se na modely z Francie nebo Itálie. V Itálii byl stanoven cenový strop elektřiny na 60 eur/MWh, ve Francii na 42 eur. Zbytek dotují výrobci nebo prodejci energií. My platíme více než dvojnásobek a nemůžeme jim konkurovat. Nejde jen o tržní výhodu, ale také o zaměstnanost a ziskovost. Jiné země jsou v mnohem lepší pozici. Uvidíme, zda nám vláda pomůže. Prostředky má. Problémem je, že málo využíváme eurofondy i prostředky z Modernizačního fondu.
Probíhají už jednání o pomoci?
– Ano, o pomoci jsme s vládními představiteli mluvili a posílali i písemné žádosti. Vidíme však, že politická situace na Slovensku je velmi špatná. Napětí mezi koalicí a opozicí je značné, stejně jako uvnitř samotné koalice. Snad si to politici vyřeší a budou se moci věnovat potřebám země, jejím obyvatelům a firmám.
Jak jsou na tom dceřiné společnosti?
– Situace se jich také dotýká. ŽP EKO QELET a KBZ, které nám dodávají železný šrot, jsou úzce navázány na hutní průmysl. Vloni vykázaly ztráty, ale ne tak výrazné jako mateřská společnost. Letos začaly lépe, obchodují i s jinými firmami a věnují se zpracování a prodeji šrotu i barevných kovů, což pomáhá kompenzovat ztráty. Podobné je to u ŽIAROMAT Kalinovo. Poměrně dobře funguje španělská Transmesa, která vloni vykázala zisk a letos nám pomůže výplatou dividend. Dobré výsledky měly i obchodní společnosti, které si udržely marže při mírně nižších prodejích. U ostatních servisních společností nejde primárně o zisk, ale o kvalitní služby pro zaměstnance.
Proč jste nezastavili investice?
– Finanční problémy pociťujeme, a proto budeme potřebovat dodatečné financování. Letos plánujeme investovat až 24 milionů eur. Cílem je udržet konkurenceschopnost na evropském i světovém trhu. Investice nám šetří energii a v některých případech i snižují emise CO₂. Zároveň směřujeme k automatizaci a digitalizaci, čímž snižujeme potřebu lidské práce. Jakmile skončí toto obtížné období, chceme být připraveni znovu obstát na trhu.
Jaká jsou vaše závěrečná slova? Můžeme očekávat zlepšení?
– Každá krize jednou skončí. Ekonomika funguje v cyklech. Otázkou je, jak hluboký tento cyklus bude a jak dlouho potrvá. Jsem si však jistý, že i tato složitá situace jednou skončí. Problémem je, že ekonomiku dnes významně ovlivňují politická rozhodnutí v EU i na Slovensku. Nesmíme zapomínat ani na válku na Ukrajině nebo na novou americkou administrativu vedenou Donaldem Trumpem. Předvídat další vývoj je těžké. V naší společnosti ale máme jasné vize. Díky dlouholetým zkušenostem a významu Železiarní Podbrezová pro region i celé Slovensko věříme, že zvládneme i tuto krizi. Díky realizovaným investicím chceme zůstat konkurenceschopní. Doufám, že naši továrnu čeká ještě mnoho dobrých a úspěšných let.
Autor (zdroj): Podbrezovan
